Linux documentation Project (CS)
Previous Content Next Up

2. Průvodce správce operačního systému Linux

 

wpe45.jpg (732 bytes) 1. Linux - dokumentační projekt

wpe45.jpg (732 bytes) 2. Operační systém Linux - přehled

wpe45.jpg (732 bytes) 3. Přehled struktury adresářů

wpe45.jpg (732 bytes) 4. Používání disků a jiných záznamových médií

wpe45.jpg (732 bytes) 5. Správa paměti

wpe45.jpg (732 bytes)6. Zavádění systému a ukončení jeho běhu

wpe45.jpg (732 bytes) 7. Proces init

wpe45.jpg (732 bytes) 8. Přihlašování do systému a ukončování sezení

wpe45.jpg (732 bytes) 9. Správa uživatelských účtů

wpe45.jpg (732 bytes) 10.Zálohování

wpe45.jpg (732 bytes) 11. Udržování správného času

 

   Manuál "Průvodce správce operačního systému Linux popisuje ty aspekty používání operačního systému, jež se vztahují k jeho správě neboli administraci. Je určený lidem, kteří o správě operačního systému neví zhola nic (ptají se teď, co to je), avšak zvládají přinejmenším základy jeho běžného užívání. Nenaleznete zde návod, jak Linux instalovat. Instalace systému je podrobně popsaná v dokumentu "Průvodce instalací a začátky". Bližší informace o sadě manuálů systému Linux jsou uvedeny níže.

    Administrací (správou systému), rozumíme všechny činnosti, které je nutno pravidelně vykonávat, aby počítačový systém zůstal v provozuschopném stavu. Zahrnuje například zálohování souborů (v případě potřeby jejich obnovování), instalaci nových programů, vytváření uživatelských účtů (jejich mazání v případě, že jsou nepotřebné), kontroly a opravy případných poškození systému souborů a další. Když si počítač představíte jako dům, pak by správou systému byla jeho údržba. Ta by zahrnovala například úklid, zasklívání rozbitých oken a další podobné věci. Místo prostého pojmu "údržba systému" se používá termín "administrace", aby tato oblast nevypadala na první pohled zas až tak jednoduše.

    Příručka je strukturovaná tak, že většinu kapitol můžete číst nezávisle na sobě. Když například hledáte nějaké informace o zálohování, stačí, když si přečtete příslušnou kapitolu. Doufáme, že díky tomu bude možné používat tuto knihu i jako referenční příručku a v případě potřeby místo "louskání". celého textu číst pouze jeho menší části. Přesto manuál zůstává především a převážně učebnicí a jakýmsi průvodcem. To, že poslouží i jako příručka referencí je pouze Šťastným řízením osudu.

    Nelze předpokládat, že by tato knížka pokryla celou problematiku administrace systému. Správce systému bude potřebovat řadu další dokumentace operačního systému Linux. Koneckonců, administrátor je v podstatě jenom uživatel, který má zvláštní práva a povinnosti. Velmi významným pramenem jsou i manuálové stránky, po kterých by správce měl sáhnout pokaždé, když si není funkcí některého příkazu zcela jist.

    Manuál je zaměřen především na operační systém Linux, ale v obecných principech může být užitečný i pro správce jiných unixových systémů. Bohužel je mezi různými verzemi Unixu tolik rozdílů (o správě systému to platí dvojnásob), že není prakticky možné postihnout všechny známé variety. Je totiž obtížné - vezmeme-li v potaz způsob, jakým se Linux vyvíjí - pokrýt i všechny možnosti tohoto operačního systému samotného.

    Kromě toho neexistuje jediná oficiální distribuce Linuxu od jediného výrobce. Různí lidé používají různá nastavení a konfigurace. Navíc si řada uživatelů vytváří své vlastní. Proto tato kniha není zaměřená na některou z konkrétních distribucí (i když autor osobně dává téměř výlučně přednost systému Debian GNU/Linux). V rámci možností se v příručce snažíme upozornit na takovéto odlišnosti a objasnit i jiné možné alternativy.

    Než abychom podali strohý seznam "pěti jednoduchých kroků" pro řešení každého úkolu, dáváme přednost popisu základních principů, tedy objasnění toho, jak věci doopravdy fungují. V manuálu proto najdete hodně informací, které nejsou nezbytné pro každého správce. Takovéto části jsou v textu označeny a v případě, že používáte systém s předem nastavenou konfigurací, můžete je klidně přeskočit. Pochopitelně, přečtete-li si knihu celou, proniknete do systému hlouběji, no a pak by pro vás mohly být o něco příjemnější i jeho používání a jeho správa.

    Tak jako vše ostatní spojené s vývojem Linuxu, byla i tato práce založená na principu dobrovolnosti. Pustili jsme se do ní, protože jsme si mysleli, že by to mohla být zábava. Dalším důvodem byl pocit, že je potřeba tuto práci udělat. Přesto - jako konečně u každé dobrovolné práce - jsou určité hranice nasazení a úsilí, které můžete vynaložit. Navíc vás omezuje také to, kolik vědomostí a zkušeností máte. Přirozeně, manuál není tak dobrý, jak by mohl být v případě, že by přišel někdo s kouzelnou hůlkou a dobře zaplatil za jeho napsání. Pak by bylo možné strávit i několik dalších let jeho zdokonalováním. Samozřejmě si myslíme, že je celkem povedený, takže to berte jako varování pro každý případ.

    Je jeden konkrétní bod, ve kterém jsme manuál dost "ořezali" - není v něm vyčerpávajícím způsobem popsaná řada věcí, které již jsou podrobně zdokumentované v jiných, volně dostupných příručkách. Vztahuje se to zvlášť na dokumentaci k jednotlivým programům. Neuvádíme například všechny podrobnosti použití programu mkfs. Popisujeme jenom funkci programu a pouze tolik z jeho dalších možností, kolik je potřeba pro dosažení účelu této knihy. Laskavého čtenáře, jenž hledá podrobnější informace, odkazujeme na onu další dokumentaci. Převážná většina dokumentů, na které se odvoláváme v odkazech, je součástí úplné sady dokumentace k operačnímu systému Linux.

    Pokoušeli jsme se napsat tuto příručku co nejlépe, ale budeme vděční za všechny vaše nápady jak ji vylepšit. Gramatické a věcné chyby, nápady týkajíce se nových oblastí, o které by bylo možno knihu rozšířit, opakující se části, informace o rozdílech mezi různými verzemi Unixu - to všechno jsou připomínky, které se zájmem očekáváme. Kontaktní informace najdete prostřednictvím služby World Wide Web na adrese http://www.iki.fi/liw/mail-to-lasu.html. Na této stránce najdete i pokyny potřebné pro doručení elektronické pošty přes filtry nevyžádaných zpráv.

    Při práci na této knize nám přímo či nepřímo pomáhalo mnoho lidí. Rádi bychom zvlášť poděkovali Mattu Welshovi za inspiraci a vedení projektu LDP; Andy Oramovi za to, že nás znovu a znovu zaměstnával řadou velmi podnětných připomínek; Olafu Kirschovi za to, že nám dokázal, že vše lze zvládnout; Adamu Richterovi z Yggdrasil a dalším za to, že nám ukázali, že tato práce může být zajímavá i pro jiné lidi.

    Stephen Tweedie, H. Peter Anvin, Rémy Card, Theodore Ts(tm)o a Stephen Tweedie odvedli kus práce, kterou jsme si formou odkazů a referencí "zapůjčil". (tím pádem je naše kniha na pohled tenčí a o to víc působivá). Za toto jsme vděční vůbec nejvíc a zároveň se velmi omlouváme za předchozí verze manuálu, které občas v některých oblastech postrádaly odpovídající úroveň.

    Kromě toho patří náš dík Marku Komarinskemu za jeho materiály z roku 1993 i mnoho dalších sloupků v Linux Journalu, jež se týkaly problematiky správy systému. Jsou velmi informativní a inspirující. Dostali jsme množství užitečných připomínek od velkého počtu dalších lidí. Díky malé "černé díře" v našem archivu nelze dohledat všechna jména, takže alespoň některá z nich (v abecedním pořadí): Paul Caprioli, Ales Cepek, Marie.France Declerfayt, Dave Dobson, Olaf Flebbe, Helmut Geyer, Larry Greenfield a jeho otec, Stephen Harris, Jyrki Havia, Jim Haynes, York Lam, Timothy Andrew Lister, Jim Lynch, Michael J. Micek, Jacob Navia, Dan Poirier, Daniel Quinlan, Jouni K Seppänen, Philippe Steindl, G. B. Stotte. Omlouváme se všem, na které jsme zapomněli.

Previous Content Next Up